Vznik Velkého Olomouce

21.11.2018

Konečně mám pro Vás rozepsaný průběh vzniku Velkého Olomouce po založení Československé republiky. Ano Velký Olomouc je správně. V roce 1918 byla Olomouc ve spisovné češtině rodu mužského.

V otázce sloučení obcí a dvou měst k Olomouci se začal řešit problém s legislativou. V nové Československé republice stále platily rakousko-uherské zákony, podle nichž bylo nutné jakékoli sloučení obcí vymezit zvláštním zemským zákonem, jehož vydání ale bylo podmíněno souhlasem všech smluvních stran a to byl problém. V únoru 1919 byl sice schválen zákon, který říkal, že pokud to z veřejných důvodů bude nutné, nemusí souhlasit všechny strany, ale olomoučtí začali jednat dříve.

Obce v okolí Olomouce se daly rozdělit na dvě skupiny. První skupina obcí, které se měly připojit k Olomouci, měly většinu německých obyvatel a hlavně měly německou radniční správu, takže se nepředpokládalo, že se sloučením budou dobrovolně souhlasit. Mezi tyto obce spadal - Povel, Novosady, Neředín, Nový Svět, Pavlovice a město Nová Ulice. Další skupinu obcí tvořil - Hejčín, Lazce, Řepčín, Černovír s osadou Klášterní Hradisko, Bělidla, Chválkovice a město Hodolany, kde vládla česká obecní zastupitelstva a u nichž se předpokládalo i se souhlasem sjednocení.

Ale teď hezky popořadě. Nejdříve totiž založil Okresní národní výbor (ONV) iniciativu, která měla za úkol sesadit německou správu v jednotlivých obcích a nahradit volená zastupitelstva správními komisemi, kde byli v čele úředně jmenovaní vládní komisaři. To se podařilo už 5. prosince 1918 v Nové Ulici a v Pavlovicích, 7. prosince v Novém Světě a Neředíně, 11. prosince v Novosadech a 28. prosince v obci Povel.

Dne 13. prosince 1918 dostali zástupci obcí písemnou výzvu ke sloučení a na první pracovní poradě konané 27. prosince 1918 získali zástupci další informace. Zástupci českých obcí však se změnou nesouhlasili spontánně, jak se předpokládalo, a vzali si čas na rozmyšlenou.

Prvního souhlasu se iniciátoři dočkali 19. prosince od obce Hodolany a krátce po Novém roce i obec Hejčín ale za podmínky, že tam bude zavedená tramvajová trať. Toto bylo přislíbeno i se s výstavbou tratě počítalo (proto je mimochodem ulice Na Šibeníku tak široká), ale bohužel, jak jistě víme, k tomuto kroku nikdy nedošlo. Dále se kladně vyjádřila dne 30. ledna 1919 obec Lazce, 14. února Černovír, Bělidla a Chválkovice a dne 2. března Řepčín. Dosazení vládní komisaři německých obcí se postupně kladně vyjádřili do konce roku 1918. Všechny obce pak žádaly ministerstvo vnitra o odložení celostátních obecních voleb na dobu, kdy bude vytvořen nový sídelní útvar.

Samozřejmě by bylo v zájmu i připojení obce Holice, kde v tu dobu žilo cca 2200 obyvatel, z nichž 97% bylo české národnosti. Jediná zmínka o jednání připojení k Olomouci se objevila v zápise zasedání komise ze dne 17. února 1919 - "Obec Holice se připojiti nechce." A tak až do května 1974 byla samostatnou prosperující obcí.

No a nyní už stačilo pro vznik Velkého Olomouce "jen" získat požehnání od vlády a parlamentu Československé republiky. Celý proces byl završen přijetím zákona č. 214/1919 Sb., "o sloučení sousedních obcí s Olomoucem". Velký Olomouc vznikl k 23. dubnu 1919.

Petra Bednářová