Olomouc před 100 lety

07.11.2018

Ke stému výročí vzniku Československa se nabízí spousta témat, ale já bych Vám ráda přiblížila situaci v naší Olomouci. Co se tu dělo? Jaká tu byla životní situace?

Olomouc byla prvním hlavním městem Moravy, později však o tohle postavení přišla na úkor Brna. Před říjnem 1918 nebyla Olomouc příliš velkým městem - rozkládala se na cca 288 ha. Ani co do počtu obyvatel nijak nevyčnívala, jelikož měla jen kolem 20 tisíc obyvatel a značnou část tvořili příslušníci vojenské posádky, která zde sídlila. Jelikož Olomouc neměla žádné větší průmyslové podniky, nemohla lidem nabídnout práci. Cihelna, vápenka, plynárna a elektrárna vystačila pro ty, co již v Olomouci bydleli. Nové obyvatele sem nic moc nelákalo a tudíž nebyl důvod zde stavět nové domy, byty, školy ani obchody.

Navíc zde čeští obyvatelé tvořili třetinovou menšinu a město spravovalo německé zastupitelstvo, které logicky nepřispívalo potřebám obyvatel české národnosti. Dlouhodobým programem českých občanských sdružení a politických stran tu bylo počeštění města. To bylo možné pouze spojením většinou českých předměstských obcí. Až někdy kolem roku 1917 přiměly obrovské zásobovací problémy městské představitele k tajným jednáním s některými obcemi v okolí, ale zástupci Nové Ulice ani Neředína mnoho ochoty neprojevili.

Až v důsledku státního převratu bylo vedení města nuceno 11. listopadu 1918 odstoupit a předat moc Správní komisi sestavené revoluční cestou tzv. Okresním národním výborem v Olomouci. Tento nový orgán přes obrovské problémy způsobené válkou začal velmi rychle jednat v otázce integrace s předměstskými obcemi a už začátkem prosince 1918 vyšlo v místním tisku prohlášení hlavního představitele olomouckého převratu Adolfa Kubise: "Podnikáme prvé kroky pro útvar velikého Olomouce, jenž by sepjal v jednu komunu všechna přilehlá předměstí k němu tíhnoucí a vytvořil tak po Brně a Moravské Ostravě třetí velké město moravské."

Zemský zákon z roku 1904 rozšiřoval působení stavebního úřadu v Olomouci i na tyto obce - Povel, Novosady, Nová Ulice, Neředín, Hejčín, Lazce, Řepčín, Klášterní Hradisko a část Hodolan, Bělidel a Pavlovic (tehdejší název dnešních Pavloviček) a tím vlastně nejspíš určil výběr obcí, které se měly připojit k Olomouci. Osnovatelé sloučení počítali i s oslovením představitelů Černovíra, Chválkovic, Holicí a Novým Světem.

První den po vánočních svátcích roku 1918 byli představitelé všech zmíněných obcí pozváni na radnici na první pracovní poradu.

Jak to celé dopadlo samozřejmě dle dnešní situace víme, ale pokud Vás zajímá, jaký byl průběh dění, počkejte si na článek, který vyjde příští týden:)

Petra Bednářová